Hranice zapomnění

Sergej Lebeděv
Nakladatelství: Pistorius a Olšanská s.r.o.
Dostupnost: Ihned
186,-
Informace

Jednatřicetiletý Sergej Lebeděv prokázal na samém počátku své spisovatelské dráhy mimořádný talent. Jeho próza se silným etickým nábojem, Hranice zapomnění, představuje nový fenomén v současné tzv. lágrové literatuře. Zatímco její vrcholní představitelé, Solženicyn, Šalamonov či Ginzburgová na základě vlastních prožitků podávali drásavé svědectví a zároveň dokumentovali téměř s vědeckou akribií mechanismy určené k zotročení a následně k úplné likvidaci vězněných, Lebeděv píše o tom, co přežilo z lágrů do dnešních časů, a to v materiálním světě i v mysli lidí – píše o tom, jak se dnešní ruská společnost vyrovnává s tímto neblahým odkazem.

Autorův zájem o geologii mu umožnil uplatnit v románu Hranice zapomnění konkrétní odborné znalosti a zkušenosti z terénu, získané při výzkumných expedicích v Severním Rusku a v Kazachstánu, v nedozírných horských masivech bohatých na minerály, rudu a uran, ale pověstných také jako dodnes neprobádaná či mnohdy dokonce utajovaná teritoria, kde narazil na trosky lágrů, hlídací věže, polozbořené baráky, přízračná města, osady a umělé ostrovy, výmysly degenerované civilizace. Fascinující jsou lomy a pozůstatky dolů – jímky, jámy, díry, hlubinné propasti, obrovitý jícen vydechující jedovaté páry, – území, která se po vyplenění zlata, minerálů, vzácných kovů a uranové rudy stala hromadnými pohřebišti zvěře i lidí.

Vypravěč v Lebeděvově románu odkrývá při pátrání po aktérech „budovatelského“ díla skutečnou tvář a činy svého samozvaného pěstouna – bývalého velitele tábora otrockých prací. V jeho nálezech hraje nezaměnitelnou aktivní roli sama země, půda: ta doslova vyvrhuje ze svých útrob na povrch to, co mělo zůstat navždycky skryto, před čím už selhává paměť dědů a otců a čemu se vyhýbá perestrojková generace vnuků směřující k Evropě.

Jde o nevšední knihu s mnohovrstevným podnožím, knihu o nezapomínání, vyprávěnou tím, kdo na cestě zpátky do minulosti zpátky prochází dramatickým procesem sebepoznání, jímž uzavírá své trauma, jehož kořeny tkví v dětství prožívaném ve stínu muže poznamenaného hlubokou nenávistí k svobodnému životu. 

---------------------
Vypravěč – chlapec, jemuž soused jeho rodičů z chatové osady, přijímaný celou rodinou jako jakýsi adoptivní Druhý děda, zachránil život tím, že mu poskytl krev pro transfuzi a sám při tom shodou okolností zemřel, začne pátrat po minulosti tohoto člověka, o němž prakticky vůbec nic neví a pouze tuší, že tento slepý starý muž, který se do vypravěčovy rodiny jaksi samozřejmě vetřel, má za sebou něco neblahého. Když dospěje, stane se geologem (stejně jako autor) a na svých cestách po dálném severu pátrá po stopách Druhého dědy, jehož krev mu koluje v žilách. Všude naráží na ztrácející se zbytky stalinských lágrů a mizející památku zmařených životů. V téměř pikareskním románu s minimálním dějem, bez dialogů a bez pojmenovaných postav, psaném v ich-formě, se formou jakéhosi mysticky dobrodružného thrilleru postupně dovídáme, o minulosti Druhého dědy, o jeho působení ve funkci náčelníka gulagového lágru, který má na svědomí tisíce lidských životů i životy svého malého syna a své ženy.

Mimořádná kniha, která jako by stavěla most z rozplizlé ruské současnosti přes perestrojku do dob stalinismu. Kritička Olga Lebjoduškina o Lebeděvově románu napsala: „Tato kniha je dnes jediná, která se ujímá těžkého úkolu historického doznání, s nímž ruská společnost nechce nic mít. Sergej Lebeděv pokládá své mučivé otázky v zemi, kde – na rozdíl od nacistických zločinců – nebyl nikdy odsouzen žádný vládce koncentračního tábora a žádný velitel popravčího komanda nestanul před soudem. Nikdo zde tedy nemůže říci, že v jeho žilách nekoluje krev katů, i kdyby třeba nebyl jejich potomkem…“

Počet stran: 224

Rok vydání: 2015

ISBN: 978-80-870-5366-9

Online publikace (formáty ePub, MOBI)

Hodnocení

Vložte Vaše hodnocení

Informace Hodnocení Ukázka

Jednatřicetiletý Sergej Lebeděv prokázal na samém počátku své spisovatelské dráhy mimořádný talent. Jeho próza se silným etickým nábojem, Hranice zapomnění, představuje nový fenomén v současné tzv. lágrové literatuře. Zatímco její vrcholní představitelé, Solženicyn, Šalamonov či Ginzburgová na základě vlastních prožitků podávali drásavé svědectví a zároveň dokumentovali téměř s vědeckou akribií mechanismy určené k zotročení a následně k úplné likvidaci vězněných, Lebeděv píše o tom, co přežilo z lágrů do dnešních časů, a to v materiálním světě i v mysli lidí – píše o tom, jak se dnešní ruská společnost vyrovnává s tímto neblahým odkazem.

Autorův zájem o geologii mu umožnil uplatnit v románu Hranice zapomnění konkrétní odborné znalosti a zkušenosti z terénu, získané při výzkumných expedicích v Severním Rusku a v Kazachstánu, v nedozírných horských masivech bohatých na minerály, rudu a uran, ale pověstných také jako dodnes neprobádaná či mnohdy dokonce utajovaná teritoria, kde narazil na trosky lágrů, hlídací věže, polozbořené baráky, přízračná města, osady a umělé ostrovy, výmysly degenerované civilizace. Fascinující jsou lomy a pozůstatky dolů – jímky, jámy, díry, hlubinné propasti, obrovitý jícen vydechující jedovaté páry, – území, která se po vyplenění zlata, minerálů, vzácných kovů a uranové rudy stala hromadnými pohřebišti zvěře i lidí.

Vypravěč v Lebeděvově románu odkrývá při pátrání po aktérech „budovatelského“ díla skutečnou tvář a činy svého samozvaného pěstouna – bývalého velitele tábora otrockých prací. V jeho nálezech hraje nezaměnitelnou aktivní roli sama země, půda: ta doslova vyvrhuje ze svých útrob na povrch to, co mělo zůstat navždycky skryto, před čím už selhává paměť dědů a otců a čemu se vyhýbá perestrojková generace vnuků směřující k Evropě.

Jde o nevšední knihu s mnohovrstevným podnožím, knihu o nezapomínání, vyprávěnou tím, kdo na cestě zpátky do minulosti zpátky prochází dramatickým procesem sebepoznání, jímž uzavírá své trauma, jehož kořeny tkví v dětství prožívaném ve stínu muže poznamenaného hlubokou nenávistí k svobodnému životu. 

---------------------
Vypravěč – chlapec, jemuž soused jeho rodičů z chatové osady, přijímaný celou rodinou jako jakýsi adoptivní Druhý děda, zachránil život tím, že mu poskytl krev pro transfuzi a sám při tom shodou okolností zemřel, začne pátrat po minulosti tohoto člověka, o němž prakticky vůbec nic neví a pouze tuší, že tento slepý starý muž, který se do vypravěčovy rodiny jaksi samozřejmě vetřel, má za sebou něco neblahého. Když dospěje, stane se geologem (stejně jako autor) a na svých cestách po dálném severu pátrá po stopách Druhého dědy, jehož krev mu koluje v žilách. Všude naráží na ztrácející se zbytky stalinských lágrů a mizející památku zmařených životů. V téměř pikareskním románu s minimálním dějem, bez dialogů a bez pojmenovaných postav, psaném v ich-formě, se formou jakéhosi mysticky dobrodružného thrilleru postupně dovídáme, o minulosti Druhého dědy, o jeho působení ve funkci náčelníka gulagového lágru, který má na svědomí tisíce lidských životů i životy svého malého syna a své ženy.

Mimořádná kniha, která jako by stavěla most z rozplizlé ruské současnosti přes perestrojku do dob stalinismu. Kritička Olga Lebjoduškina o Lebeděvově románu napsala: „Tato kniha je dnes jediná, která se ujímá těžkého úkolu historického doznání, s nímž ruská společnost nechce nic mít. Sergej Lebeděv pokládá své mučivé otázky v zemi, kde – na rozdíl od nacistických zločinců – nebyl nikdy odsouzen žádný vládce koncentračního tábora a žádný velitel popravčího komanda nestanul před soudem. Nikdo zde tedy nemůže říci, že v jeho žilách nekoluje krev katů, i kdyby třeba nebyl jejich potomkem…“

Počet stran: 224

Rok vydání: 2015

ISBN: 978-80-870-5366-9

Online publikace (formáty ePub, MOBI)

Vložte Vaše hodnocení

Vyberte si cenu

Tento produkt má variabilní cenu, vyberte si, za kolik chcete tento produkt koupit. Nejnižší cena je 186,-.