Každý něco tají

Andrea Sedláčková
Nakladatelství: Prostor
Dostupnost: Ihned
150,-
Informace

Známá filmová režisérka (mj. Musím tě svést, Fair Play) vstupuje podruhé na pole literatury. Po úspěšném „románu ze svého života“ Moje pařížská revoluce (2014) nyní přichází s „románem ze společnosti“ Každý něco tají. Příběh z prostředí filmových herců a jejich všedních i svátečních dní nabízí nejen poutavé a napínavé čtení, ale klade také otázky, v jaké společnosti žijeme a jaké etické mantinely jsme schopni svému jednání klást. Čtenář bude vtažen do děje, kde se dobrá vůle náhle obrátí v pomluvu, kde ochota pro někoho něco udělat může být lehce zneužita. Známá herečka Lucie musí sehrát svůj osobní zápas nejen s bulvárem, jehož se stane obětí, ale i s nedůvěrou svého okolí a nakonec hlavně sama se sebou.

Andrea Sedláčková znovu dokazuje, že se stejným citem a bravurou, s jakou točí filmy, je schopna napsat příběh, od něhož se nebudete moci odtrhnout. 

Andrea Sedláčková se narodila v Praze v roce 1967. Ve třinácti letech začala hrát ve filmech, od patnácti let působila v amatérském divadle a zároveň studovala na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské a na večerní Konzervatoři pro pracující, kde napsala pod vedením Ivana Vyskočila své první autorské texty. Na FAMU chodila do jednoho z nejsilnějších scenáristických ročníků, jaké se kdy urodily. Kromě Jana Hřebejka a Petra Jarchovského zde byl ještě Igor Chaun, ale také třeba Martina Zbořilová (dnes Formanová) či pozdější vůdce náboženské sekty Jan Parsifal Dvorský.

Poté co redigovala školní časopis Kavárna a podepsala Několik vět, které též šířila mezi spolužáky, si ji předvolali na StB do Bartolomějské. Výslech nebyl nijak zvlášť drsný, přesto měla jasno – v této zemi dál být nechce. Emigrovala v létě roku 1989 do Paříže, kde získala pocit, že někam patří; že právě mezi zdejšími intelektuálními emigranty našla spřízněné duše. Překonala depresi a po roce práce nekvalifikované uklízečky, kdy se naučila mluvit francouzsky, se přihlásila na filmovou školu na katedru střihu. Ve Francii se jí narodil syn Karel a dcera Anna.

Žije mezi Prahou a Paříží, kde stříhá celovečerní filmy, byla nominovaná na prestižní cenu César. V Praze natáčí filmy podle vlastních scénářů. Její osobní příběh „té, jež prošvihla historii“ jí přihrál první práci – televizní dokument Co jste dělali v listopadu? o lidech, kteří se podobně jako ona nemohli účastnit revoluce. Pokračovala řadou dokumentárních portrétů, pak přešla na poloautobiograficky laděné televizní filmy: Ze života pubescentky, Můj otec a ostatní muži, Krásný čas, Opravdová láska. Podle předlohy Josefa Škvoreckého natočila Rytmus v patách.

Filmovým debutem Andrey Sedláčkové byl v roce 2000 thriller Oběti a vrazi s incestní tematikou a posléze natočila v roce 2002 snímek Musím tě svést, který kombinoval milostnou zápletku s politickými motivy. V roce 2014 měl premiéru její dokumentární film  Život podle Václava Havla a také celovečerní hraný film Fair Play o komunistickým státem organizovaném dopingu v osmdesátých letech.

Na knižním poli debutovala v roce 2014 románem Moje pařížská revoluce, který mapuje její emigraci do Francie, zatímco v Československu propuká sametová revoluce. Její druhá kniha Každý něco tají je společenským románem ze současnosti.

Počet stran: 204

Rok vydání: 2017

ISBN: 999-00-017-6522-4

Online publikace (formáty ePub, PDF, MOBI)

Hodnocení

Vložte Vaše hodnocení

Informace Hodnocení Ukázka

Známá filmová režisérka (mj. Musím tě svést, Fair Play) vstupuje podruhé na pole literatury. Po úspěšném „románu ze svého života“ Moje pařížská revoluce (2014) nyní přichází s „románem ze společnosti“ Každý něco tají. Příběh z prostředí filmových herců a jejich všedních i svátečních dní nabízí nejen poutavé a napínavé čtení, ale klade také otázky, v jaké společnosti žijeme a jaké etické mantinely jsme schopni svému jednání klást. Čtenář bude vtažen do děje, kde se dobrá vůle náhle obrátí v pomluvu, kde ochota pro někoho něco udělat může být lehce zneužita. Známá herečka Lucie musí sehrát svůj osobní zápas nejen s bulvárem, jehož se stane obětí, ale i s nedůvěrou svého okolí a nakonec hlavně sama se sebou.

Andrea Sedláčková znovu dokazuje, že se stejným citem a bravurou, s jakou točí filmy, je schopna napsat příběh, od něhož se nebudete moci odtrhnout. 

Andrea Sedláčková se narodila v Praze v roce 1967. Ve třinácti letech začala hrát ve filmech, od patnácti let působila v amatérském divadle a zároveň studovala na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské a na večerní Konzervatoři pro pracující, kde napsala pod vedením Ivana Vyskočila své první autorské texty. Na FAMU chodila do jednoho z nejsilnějších scenáristických ročníků, jaké se kdy urodily. Kromě Jana Hřebejka a Petra Jarchovského zde byl ještě Igor Chaun, ale také třeba Martina Zbořilová (dnes Formanová) či pozdější vůdce náboženské sekty Jan Parsifal Dvorský.

Poté co redigovala školní časopis Kavárna a podepsala Několik vět, které též šířila mezi spolužáky, si ji předvolali na StB do Bartolomějské. Výslech nebyl nijak zvlášť drsný, přesto měla jasno – v této zemi dál být nechce. Emigrovala v létě roku 1989 do Paříže, kde získala pocit, že někam patří; že právě mezi zdejšími intelektuálními emigranty našla spřízněné duše. Překonala depresi a po roce práce nekvalifikované uklízečky, kdy se naučila mluvit francouzsky, se přihlásila na filmovou školu na katedru střihu. Ve Francii se jí narodil syn Karel a dcera Anna.

Žije mezi Prahou a Paříží, kde stříhá celovečerní filmy, byla nominovaná na prestižní cenu César. V Praze natáčí filmy podle vlastních scénářů. Její osobní příběh „té, jež prošvihla historii“ jí přihrál první práci – televizní dokument Co jste dělali v listopadu? o lidech, kteří se podobně jako ona nemohli účastnit revoluce. Pokračovala řadou dokumentárních portrétů, pak přešla na poloautobiograficky laděné televizní filmy: Ze života pubescentky, Můj otec a ostatní muži, Krásný čas, Opravdová láska. Podle předlohy Josefa Škvoreckého natočila Rytmus v patách.

Filmovým debutem Andrey Sedláčkové byl v roce 2000 thriller Oběti a vrazi s incestní tematikou a posléze natočila v roce 2002 snímek Musím tě svést, který kombinoval milostnou zápletku s politickými motivy. V roce 2014 měl premiéru její dokumentární film  Život podle Václava Havla a také celovečerní hraný film Fair Play o komunistickým státem organizovaném dopingu v osmdesátých letech.

Na knižním poli debutovala v roce 2014 románem Moje pařížská revoluce, který mapuje její emigraci do Francie, zatímco v Československu propuká sametová revoluce. Její druhá kniha Každý něco tají je společenským románem ze současnosti.

Počet stran: 204

Rok vydání: 2017

ISBN: 999-00-017-6522-4

Online publikace (formáty ePub, PDF, MOBI)

Vložte Vaše hodnocení

Vyberte si cenu

Tento produkt má variabilní cenu, vyberte si, za kolik chcete tento produkt koupit. Nejnižší cena je 150,-.